Máte pohledávky po splatnosti? A víte o tom, že kromě nároku na jistinu, máte právo také na zákonný úrok z prodlení?
Primární povinností dlužníka je splnit svůj dluh řádně a včas. Věřitel je naopak povinen řádně nabídnuté plnění přijmout a poskytnout dlužníkovi potřebnou součinnost k řádnému splnění dluhu. Pokud dlužník nesplní své povinnosti včas, dostává se do prodlení. Je však důležité zdůraznit, že dlužník není za své prodlení odpovědný, pokud nemůže plnit z důvodu prodlení věřitele. Jinými slovy, pokud věřitel nesplní své povinnosti, například nepřijme řádně nabídnuté plnění nebo neposkytne dlužníkovi potřebnou součinnost k plnění dluhu, není dlužník za své prodlení odpovědný. Pokud se dlužník dostane do prodlení, vznikají věřiteli další práva, která může vůči němu uplatňovat. Jedním z těchto práv je právě nárok na úrok z prodlení.
Podmínky pro uplatnění úroku z prodlení stanoví § 1970 občanského zákoníku. Zjednodušeně řečeno, je nutné, aby šlo o peněžité plnění, dlužník musel být skutečně v prodlení, což nastává, když neuhrazená pohledávka není zaplacena do doby její splatnosti, a zároveň musí věřitel splnit všechny své povinnosti vůči dlužníkovi, ať už zákonné, nebo smluvní. Pokud jsou všechny tyto podmínky splněny, má věřitel právo požadovat nejen úhradu jistiny pohledávky, ale také úrok z prodlení. Výše úroku z prodlení je podle § 1970 občanského zákoníku stanovena nařízením vlády. Strany si však mohou dohodnout vlastní výši úroku, pokud se tak nestane, použije se subsidiárně zákonná úprava.
Zákonnou výši úroku z prodlení určuje nařízení č. 351/2013 Sb., podle kterého odpovídá roční výše úroku reposazbě stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. Tato pravidla lze shrnout zjednodušeně takto: Česká národní banka na svých webových stránkách pravidelně zveřejňuje výši dvoutýdenní reposazby. K její hodnotě pro první den kalendářního pololetí (1. ledna nebo 1. července) se přičte osm procentních bodů, což určuje výši zákonného úroku z prodlení. K 1. lednu 2025 byla reposazba 4,00 %, po přičtení osmi procentních bodů se zákonný úrok z prodlení stanoví na 12,00 %. Věřitelé, jejichž pohledávky se dostanou do prodlení v prvním pololetí roku 2025, budou moci požadovat úrok z prodlení ve výši 12,00 % z dlužné částky. Pro lepší představu u pohledávky ve výši 100 000 Kč, která byla splatná 31. prosince 2024 a prodlení začalo 1. ledna 2025, bude úrok z prodlení za první dva měsíce tohoto roku 2025 téměř 2 000 Kč.
Závěrem lze uvést, že hlavním smyslem úroku z prodlení je kompenzace věřiteli za opožděné uhrazení pohledávky a zároveň prevence, která motivuje dlužníka k včasnému plnění. Mnoho věřitelů si však neuvědomuje, že zákon přímo stanovuje možnost požadovat úrok z prodlení, a není tedy nutné jej mít ve smlouvě sjednaný.